Lidské tělo:
Hlezno*
Hlezno
kam dál?Druhým nejčastějším poraněním hlezna jsou zlomeniny kotníků. Je několik typů těchto zlomenin, zasahující jeden kotník nebo i více. Pokud je zlomená kost posunutá (dislokace), je nutná repozice (napravení) zlomeniny do správného postavení s následnou fixací sádrovou dlahou. Ve většině případů se nedaří po repozici kost udržet ve správném postavení. U těchto případů je indikována operace – stabilizace zlomeniny pomocí kovového materiálu.
Pooperační režim je vždy závislý na typu poranění typu stabilizace kostí, případně i rozsahu současného poranění vazů. Ve většině případů zůstává přídatná sádrová nebo plastová dlaha, s možností časného cvičení pohybu kloubu. Cílem je obnovení správné kongruence kosti a umožnění časného pohybu v kloubu pro optimální rehabilitaci. Podle typu a rozsahu poranění bývá zhojení za 6-12 týdnů od poranění. Šetrná zátěž bývá možná většinou do 6. týdne po operaci.
Odlomení chrupavky hlezenné kosti je většinou způsobeno při distorsi hlezna. Pokud je defekt chrupavky rozsáhlý, lze jej reinzerovat. Někdy je patrné uvolnění chrupavky i s kostí (osteochondritis dissecans) až v pozdějším období. Pokud má pacient potíže, lze je řešit artroskopií se současnou abrazí defektu, nebo technikou microfracture či mozaikovou plastikou (přenos chrupavky a přilehlé kosti z kolenního kloubu). Ta se provádí artroskopicky nebo otevřeně, v závislosti na rozsahu defektu a jeho uložení na hlezenné kosti (často je nutné odetnutí a opětné "sešroubování" kotníku).
Osteofyty (kostní výrůstky) v hleznu vznikají přetěžováním kloubu při sportu nebo po opakovaných distorsích (nestabilitě), Často při pohybu narážejí na sebe, vyvolávají bolesti a brání správnému rozsahu pohybu (impingement). V těchto případech je indikována artroskopie a odstranění kostních výrůstků a umožnění většího rozsahu pohybu bez bolestí. Osteofyty mohou být v přední, ale i zadní části hlezenného kloubu. V obou případech je lze odstranit artroskopicky.