Doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D. patří mezi vysoce hodnocené odborníky v dané problematice.

Nejčastější problematika:

Rameno

Rozsah pohybu v ramenním kloubu je největší v lidském těle. Umožňuje obrovský rozsah pohybu různými směry, zároveň i umožňuje použití velké síly pomocí svalů ramenního pletence a velké dynamiky pohybu. Právě pro tyty unikátní vlastnosti je velmi náchylný k poranění. Mezi nejčastější poranění patří natržení kloubního pouzdra, svalů a šlach. Skládá se z kostí, kloubního pouzdra, včetně vazů a šlach svalů.

více

Karpální tunel

Syndrom karpálního tunelu je tzv. „útlakový syndrom“, v tomto případě útlak až poškození středního nervu (nervus medianus) v oblasti zápěstí, kde nervy, cévy a šlachy prochází zúženým kanálem (tunelem) pod příčnými vazy na dlaňové straně zápěstní. Pokud je v tomto prostoru z nějakého důvodu málo místa, vzniká útlak, který se nejdříve projeví postižením nervu.

více

Koleno

Kolenní kloub je největší kloub v lidském těle. Je také nejčastěji poraněný. Skládá se ze 4 kostí: stehenní kost (femur), bércová kost (tibie) a lýtková kost (fibula) jsou navzájem spojeny vazy a kloubním pouzdrem. Čéška (patela) se nachází v přední části kolena v průběhu šlachy stehenního svalu a při ohýbání klouže ve žlábku stehenní kosti (sulcus femoris)

více

Artróza

Artóza je velmi častým kloubním onemocněním, se kterým se setkáváme prakticky denně. Je definována jako soubor degenerativních a zánětlivých pochodů, které ničí kloubní tkáně. Jedná se o onemocnění, které vzniká buď jako následek úrazového poškození nebo se vyvíjí pomalu u jednoho nebo více kloubů na základě opotřebení či systémového onemocnění (revmatismus, dna, apod.) Zjednodušeně se dá říci, že v popředí obtíží je především poškození kloubní chrupavky.

více

Artroskopie

Je to nejmodernější operační metoda ošetření kloubů, při které se do kloubu zavádí tenký optický přístroj – artroskop. Zároveň se do kloubu pod určitým tlakem přivádí sterilní roztok. Kloub se naplní a je možné ho pomocí optického přenosu obrazu dobře vyšetřit.

více

ACP - léčba plazmou

Autologous Conditioned Plasma - ACP nebo také PRP (platelet-rich plasma)
ACP je koncentrát krevních destiček a růstových faktorů vlastní plasmy pacienta, který lze aplikovat v úrazových, poúrazových a ortopedických indikacích.
V plasmě koncentrované látky jsou spojeny s vyšší kvalitou hojení některých tkání. Tyto látky jsou speciální centrifugací odděleny od červených a bílých krvinek, které jsou v krvi také obsažené.

více


 

Lidské tělo:

Poranění zkřížených vazů kolena

K poranění zkřížených vazů dochází nejčastěji při sportovních úrazech. Přední zkřížený vaz kolene se nejčastěji poraní při větším násilí na koleno ze zevní a zadní strany - náraz do kolena při zatížené končetině (fotbal, hokej, lyže). Zadní zkřížený vaz se zase trhá při prudkém násilí zepředu na pokrčené kolena (motohavarie apod.) nebo při páčivém násilí při propnutém kolenním kloubu (doskočení na propnutou končetinu, protlačení kolena dozadu při zatížené končetině apod.) Tato poranění mohou souviset s oslabením svalových skupin, při jiných úrazech či onemocněních.

Příznaky

Při úrazu cítíme prudkou bolest, pocit prasknutí, lupnutí či "vyskočení" kolena. Někdy zůstane koleno „zablokované“ - pohyb je výrazně omezen bolestí a reflexním stažením svalů. Rozvíjí se otok, často je přítomna masivní náplň krví, někdy i krevní výron (při současném poranění kloubního pouzdra či vazů zevních).

Diagnóza

Diagnóza poranění zkřížených vazů se stanovuje jednak posouzením mechanismu úrazu, hlavně však klinickým vyšetřením - předo-zadní nestabilita kolena, prokázaná lékařem při relaxaci svalů stehna, někdy i bolestivé přeskočení v koleně při posunu bérce dopředu. Někdy je přítomen výpotek v kolenním kloubu – většinou krev, někdy až následující den. Rentgenové vyšetření jen vyloučí možnost jiného poranění - vazy na RTG vidět nejsou. Jen někdy dojde k vytržení úponu vazu i s částí kosti - toto je možno na RTG snímku vidět. Ultrazvukové vyšetření zde není zcela spolehlivé, jistou možností je magnetická rezonance, ale ani ta nemá 100% průkaznost a je zatížena velkou finanční náročností.. Podle intenzity úrazového násilí se v kolenním kloubu často poraní několik struktur najednou - postranní vaz, meniskus i zkřížený vaz (tato kombinace se označuje jako „nešťastná trojice" (Unhappy trias). Při izolovaném poranění zkříženého vazu mohou zbytky vazu v kloubu dráždit nebo i omezovat pohyb.

Terapie

Mnohdy se po krátkém znehybnění, šetření, bandážování a obkladech kolena mohou potíže zmírnit a při běžné zátěži nečiní potíže. Při větší zátěži, běhu, rotačních pohybech nebo pohybu v nerovném terénu, při skocích se může objevit pocit nejistoty, při oslabených svalech se může koleno při větší zátěži podlamovat (giving way)

Při konzervativním léčení by po počátečním znehybnění měla následovat perioda intenzivního rozcvičování ztuhlého kloubu a posilování stehenního svalstva. Vydatná síla svaloviny může částečně v běžném životě minimalizovat případnou vzniklou nestabilitu. Toto ovšem platí jen pokud jsou svaly v aktivním stahu, připravené na vynucený pohyb při běžné chůzi i sportu. Jsou-li uvolněny, jako např. při nečekaných, nekoordinovaných pohybech apod., dojde k opětovnému podvrtnutí. Pro tyto situace je vhodné pacienta vybavit speciální sportovní ortézou. Někteří pacienti však i přes to vnímají nejistotu v kolenním kloubu, stěžují si na „vyskakování či podlamování" kolena. Mívají pozátěžové otoky. Kolektivní a zejména míčové sporty jsou pro většinu pacientů s poraněným zkříženým vazem problémem. Navíc u nich hrozí vysoké nebezpečí, že si v souvislosti s častým podvrtnutím kolene poraní v blízké době i ostatní struktury měkkého kolene, jakými jsou například menisky a ostatní vazy.

Pacient se po dohodě s lékařem musí rozhodnout. Buď omezí své sportovní aktivity nebo se rozhodne podstoupit operační rekonstrukci vazu. Při plastikách zkřížených vazů se využívá artroskopie, což je méně invazivní endoskopická metoda.

Pokud je v koleni po úrazu krev, nelze na 100% specifikovat rozsah poranění jinak, než artroskopií. Relativně často totiž u poranění zkříženého vazu bývá poraněn i meniskus. Proto někteří lékaři preferují provést hned po úrazu artroskopii a verifikovat a případně ihned ošetřit poraněné struktury v kloubu. V ojedinělých případech lze vaz reinzerovat (přišít) ke kosti, ve většině případů je přetržený vaz dislokvaný do přední části kolena, kde může působit překážku v natažení. V těchto případech se přetržený vaz odstraní, ošetří se další struktury (přišije.nebo odstraní poraněná část menisku), popřípadě lze provést hned primární rekonstrukci vazu – plastiku.