Doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D. patří mezi vysoce hodnocené odborníky v dané problematice.

Nejčastější problematika:

Rameno

Rozsah pohybu v ramenním kloubu je největší v lidském těle. Umožňuje obrovský rozsah pohybu různými směry, zároveň i umožňuje použití velké síly pomocí svalů ramenního pletence a velké dynamiky pohybu. Právě pro tyty unikátní vlastnosti je velmi náchylný k poranění. Mezi nejčastější poranění patří natržení kloubního pouzdra, svalů a šlach. Skládá se z kostí, kloubního pouzdra, včetně vazů a šlach svalů.

více

Karpální tunel

Syndrom karpálního tunelu je tzv. „útlakový syndrom“, v tomto případě útlak až poškození středního nervu (nervus medianus) v oblasti zápěstí, kde nervy, cévy a šlachy prochází zúženým kanálem (tunelem) pod příčnými vazy na dlaňové straně zápěstní. Pokud je v tomto prostoru z nějakého důvodu málo místa, vzniká útlak, který se nejdříve projeví postižením nervu.

více

Koleno

Kolenní kloub je největší kloub v lidském těle. Je také nejčastěji poraněný. Skládá se ze 4 kostí: stehenní kost (femur), bércová kost (tibie) a lýtková kost (fibula) jsou navzájem spojeny vazy a kloubním pouzdrem. Čéška (patela) se nachází v přední části kolena v průběhu šlachy stehenního svalu a při ohýbání klouže ve žlábku stehenní kosti (sulcus femoris)

více

Artróza

Artóza je velmi častým kloubním onemocněním, se kterým se setkáváme prakticky denně. Je definována jako soubor degenerativních a zánětlivých pochodů, které ničí kloubní tkáně. Jedná se o onemocnění, které vzniká buď jako následek úrazového poškození nebo se vyvíjí pomalu u jednoho nebo více kloubů na základě opotřebení či systémového onemocnění (revmatismus, dna, apod.) Zjednodušeně se dá říci, že v popředí obtíží je především poškození kloubní chrupavky.

více

Artroskopie

Je to nejmodernější operační metoda ošetření kloubů, při které se do kloubu zavádí tenký optický přístroj – artroskop. Zároveň se do kloubu pod určitým tlakem přivádí sterilní roztok. Kloub se naplní a je možné ho pomocí optického přenosu obrazu dobře vyšetřit.

více

ACP - léčba plazmou

Autologous Conditioned Plasma - ACP nebo také PRP (platelet-rich plasma)
ACP je koncentrát krevních destiček a růstových faktorů vlastní plasmy pacienta, který lze aplikovat v úrazových, poúrazových a ortopedických indikacích.
V plasmě koncentrované látky jsou spojeny s vyšší kvalitou hojení některých tkání. Tyto látky jsou speciální centrifugací odděleny od červených a bílých krvinek, které jsou v krvi také obsažené.

více


 

Lidské tělo:

Koleno

kam dál?

Tato relativně složitá stavba je nutná k zajištění správné biomechanické souhry všech těchto struktur a umožňuje pohyb kolena hned v několika rovinách. Tedy nejen pohyb předozadní, ale i rozevírání do stran a rotace kolem podélné osy - koleno se při svém pohybu nejen ohýbá a natahuje, ale zároveň i vykonává mírné rotační pohyby.

Základními svalovými skupinami jsou stehenní sval (musculus quadriceps femoris), nacházející se na přední části stehna, který koleno natahuje a ohýbače (hamstringy) na zadní straně stehna.

Obecně lze říci, že kosti kolena jsou jeho pevnou oporou, svaly jsou zdrojem pohybu a vazy stabilizují kolenní kloub ve správném postavení. Kloubní plochy kolenního kloubu pokrývá chrupavka (cartilago). Meniskus je přesně a speciálně tvarovaná chrupavčito-vazivová tkáň měsíčkového C tvaru, nacházející se na obou stranách kolena mezi stehenní a bércovou kostí. Menisky tlumí nárazy chrupavky, vyrovnávají nestejné tvary kostí a podílejí se na stabilitě kloubu.

Hlavními stabilizátory kolena jsou křížové vazy - přední (ACL= Anterior Cruciate Ligament) a zadní (PCL=Posterior Cruciate Ligament). Kříží se navzájem ve střední části kolena. Přední křížový vaz zabraňuje pohybu bérce dopředu vůči stehenní kosti, resp. zadnímu pohybu stehenní kosti vůči bérci. Zadní křížový vaz (PCL) zabraňuje posunu bérce vůči stehenní kosti dozadu. Při jejich poškození tak dochází k výraznému omezení jejich stabilizační funkce a vzniká pocit nestability – vyskakování kolena.

Příčiny problémů kolenního kloubu

Poranění kolenních kloubů může být více či méně závažné. Všeobecně mají lidé tendenci podceňovat až ignorovat potíže, pokud se nestane něco závažného, co vyvolá výraznou bolest. Základem je prevence. Správným režimem (tréninkem) můžeme kolenům pomoci dříve, než se něco stane. A naopak, pokud se něco stane, může vést dobrá rehabilitace k léčebnému úspěchu. Bolesti mohou mít více příčin:

  • a/ úraz – mezi vrcholovými sportovci mají největší potíže s koleny pacienti ze skupiny kontaktních sportů (fotbal, hokej, basketbal, házená). Nejčastější však bývá poranění kolen u rekreačních a příležitostných sportovců, např. lyžařů.
  • b/ degenerativní změny – postupné změny na chrupavkách (chondromalacie) a kostech kolena (artróza) způsobují bolesti, které omezují pohyb a funkci kolenního kloubu.
  • c/ neúrazová příčina – vrozené dispozice kvality kloubního pouzdra a vazů (hypermobilita, "vyskakování čéšky" (pately).

Diagnóza

  • anamnéza – pacient sdělí lékaři jak došlo k úrazu nebo kdy a jak vznikly bolesti kolena.
  • klinické vyšetření lékařem - zjistí rozsah poranění, omezení hybnosti, lokalizaci bolesti a případný rozsah „nestability“
  • RTG (rentgenové vyšetření) je dostupné na většině chirurgických ambulancí a diagnostikuje poškození kostí, zlomeninu, resp. artrotické změny. Zvláště ve středním a vyšším věku je vhodné provést toto vyšetření ve stoje (v zátěži), k porovnání rozsahu kloubní štěrbiny.
  • MRI (nukleární magnetická rezonance) je nejmodernější neinvazivní vyšetřovací metoda, znázorňující "měkké" části kloubu v magnetickém poli. Odhaluje např. poškození menisků, chrupavek a vazů.
  • - CT (počítačová tomografie) se používá na diagnostiku poškození kostních struktur kolenního kloubu – např. při zlomenině kloubních ploch (plató tibie, patela...).
  • - USG (ultrazvuk) je vhodné vyšetření na diagnostiku poškození měkkých částí okolo kolena, např. Bakerské cysty.

Nejčastější diagnózy v oblasti kolenního kloubu

Koleno je často zatěžováno mnohonásobně vyšší vahou, než je tělesná hmotnost. Při běžné chůzi do schodů je zatížení 3x a při hlubokých dřepech dokonce 7x vyšší.

Poranění měkkého kolena je jedno z nejčastějších poranění, se kterým se setkáváme v běžné i sportovní praxi. Vzniká různými mechanizmy a podle toho rozlišujeme mnoho typů poranění od lehké distorze, přes poranění menisků až po složitá sdružená poranění.

  • poranění menisků
  • poranění zkřížených vazů kolena (ACL, PCL)
  • poranění vnitřního postranního vazu kolene (VPV)
  • poranění chrupavky kolena
  • luxace pately (vykloubení čéšky)
  • poruchy femoro-patelárního skloubení - anterior knee pain

Moderní metody operační léčby

V posledních letech se radikálně změnila filozofie léčby kolenního kloubu ve dvou základních faktorech. V minulosti se vykonávaly operace tzv. otevřeným (open) způsobem, tedy velkými operačními přístupy. Operační výkon se často indikoval až v poměrně pokročilých stádiích poškození kolenního kloubu.

Velmi moderní operační technikou je artroskopie – miniinvazivní operační technika s malými cca 1 cm rankami. Indikace k operační léčbě jsou širší a realizují se na základě předchozích vyšetření.